Psychoterapie mimo zdravotnictví bude mít jasná pravidla
V posledních letech se v Česku mluvilo o duševním zdraví více než kdy dřív. Pandemie, válka, ekonomická nejistota. To vše postavilo psychiku lidí pod obrovský tlak. Jenže zatímco počet lidí v krizi narůstá, dostupnost odborné pomoci zůstávala žalostná. Proto jsem moc ráda, že nyní přichází důležitá legislativní změna, která by mohla napomoci k dostupnosti i kvalitě péče. Poslanecká sněmovna schválila zavedení nové vázané živnosti „poradenská psychoterapie“. Jinými slovy: psychoterapie mimo zdravotnictví konečně dostává jasná pravidla, odpovědnost a garance kvality. Co to znamená? Doposud mohli psychoterapii mimo zdravotnictví často nabízet i lidé bez jakéhokoliv odborného vzdělání, výcviku či praxe na základě volné živnosti, například poradenství, kderou může získat téměř klaždý, bez ohledu na vzdělání či zkušenosti. Mnozí terapeuti s výcvikem a zkušenostmi zase pracovali v šedé zóně – bez legislativního ukotvení, bez profesní ochrany, a tedy i s právní nejistotou. Klienti tak často nevěděli, kdo před nimi sedí a jakou má kvalifikaci.To se nyní mění. Nově přijatý návrh: Proč je to tak důležité? Podle údajů ÚZIS máme v ČR zhruba 15 klinických psychologů na 100 000 obyvatel. Pro srovnání: v některých západoevropských zemích je to až 100 na 100 000. Odhady říkají, že čekací lhůty na pomoc se pohybují v řádu měsíců, a některá zařízení mají tzv. stop stav už roky. Zároveň existuje řada špičkových psychoterapeutů, kteří nepracují ve zdravotnictví, ale jejich odbornou praxi si klienti nemohli snadno ověřit. Tento návrh tedy přináší transparentnost, kvalitu a důvěru. Naše radost? Veliká a upřímná Pro náš tým z Duše nade vše je tento posun doslova splněním jednoho z hlavních cílů. O jasné vymezení a bezpečné podmínky pro práci psychoterapeutů mimo zdravotnictví jsme usilovali dlouhodobě. Proto máme velikou radost, že jednou ze spolupředkladatelek návrhu byla i naše spoluzakladatelka, poslankyně Jarmila Levko. Její vytrvalost, empatie i odborné naslouchání terénu byly klíčové. Děkujeme, Jarmilo! 💙 Děkujeme taky dalším poslancům a poslankyním, kteří pozměňovací návrh taktéž podpořili. Poděkování patří také Iniciativě 2023, think tanku klinických psychologů, který návrh jednoznačně podpořil. A také Katedře psychologie FSS MU, jež z pozice akademické sféry upozornila na nutnost změny. Silná odbornost byla základem pro rozumné řešení. A co dál? Návrh byl schválen. Jeho účinnost je stanovena na 1. července 2026, čímž vzniká dostatečný prostor pro přípravu všech aktérů – terapeutů, vzdělavatelů, živnostenských úřadů i klientů. Do té doby bude úkolem odborné i občanské společnosti pracovat na dostatečné informovanosti veřejnosti, ale také pečlivé implementaci všech požadavků. Z dnešního dne si ale chceme především odnést: radost, úlevu a vděčnost. Psychoterapie má, konečně, své místo v zákoně. A tím i v důvěře společnosti. Děkujeme každému, kdo se na tom podílel. Za tým Duše nade vše Eliška
Duševní zdraví není luxus. Je to základ: Jarmila Levko v čele panelu na konferenci iSTAR 2025
Ve čtvrtek 17. dubna 2025 se v Praze konala odborná konference „Duševní zdraví 2025“, kterou připravila platforma iSTAR. Hlavním cílem bylo otevřít debatu o tom, jak se v České republice staráme o duševní zdraví – a co všechno je potřeba zlepšit. Společně u jednoho stolu tu seděli odborníci, lidé z neziskových organizací, politici i veřejnost. Každý přinesl jiný pohled, ale všechny spojovala stejná otázka: co udělat pro to, aby se lidem u nás žilo psychicky lépe? Co se na konferenci řešilo? Konference byla rozdělena do tří bloků. V prvním se řešilo duševní zdraví studujících – velké téma, které nabývá na síle, protože tlak na mladé lidi roste a stále častěji se potýkají s úzkostmi, stresem nebo vyhořením už během školy. Druhý panel se věnoval duševní pohodě na pracovištích – tedy tématům, jako je stres, rovnováha mezi prací a osobním životem nebo prevence syndromu vyhoření. A pak přišel třetí blok, který patřil právě naší Jarmile Levko jako moderátorce a tématu, které je jí blízké – senioři a jejich místo ve společnosti. Právě u starších lidí se totiž často zapomíná na to, jak moc duševní zdraví ovlivňuje kvalitu života. Diskutovalo se o tom, jak podpořit jejich aktivní život, jak předcházet sociální izolaci a co dělat pro to, aby péče o seniory nebyla jen o základních potřebách, ale i o duši, důstojnosti a smysluplném stáří. Přednáška Petra Winklera Jedním z nejsilnějších momentů celého dne byla přednáška profesora Petra Winklera, ředitele Národního ústavu duševního zdraví. Jeho čísla byla mrazivá – už před pandemií trpěl v Česku duševními obtížemi každý pátý dospělý, během prvního lockdownu to bylo až 30 %. A co je ještě horší – podle Národního monitoringu duševního zdraví dětí vykazuje 40 % dětí známky středně těžké až těžké deprese, třetina pak trpí úzkostmi. Profesor Winkler navíc upozornil na vážné ekonomické dopady – v rámci celé EU se škody spojené s duševními problémy odhadují až na 170 miliard eur ročně. A nezapomněl ani na seniory, kteří tvoří nejrizikovější skupinu – mají nejvyšší míru sebevražednosti. Velkou výzvou je i samotné nastavení systému. Duševní poruchy tvoří 15–20 % celkové zdravotní zátěže, ale z veřejného zdravotního rozpočtu na ně jde jen 4 % prostředků. Jak upozornil Winkler, stále příliš spoléháme na ústavní péči, místo abychom více investovali do prevence, dostupné komunitní péče a podpory v přirozeném prostředí. To přispívá ke stigmatizaci lidí s psychickými problémy – a právě to je třeba změnit. Pro Jarmilu Levko i celý tým Duše nade vše byla účast na konferenci dalším potvrzením, že jdeme správnou cestou. Projekt bude i nadále bojovat za to, aby se duševní zdraví stalo plnohodnotnou součástí veřejné debaty. Aby se o psychickém zdraví mluvilo bez studu, s respektem – a hlavně s konkrétními kroky, které lidem opravdu pomohou žít spokojenější a naplněnější život. Za tým Duše nade vše Eliška
Den duševního zdraví: Proč je důležité se věnovat péči o naši mysl?
Dnes, 10. října 2024, slavíme Mezinárodní den duševního zdraví, který byl vyhlášený Světovou federací pro duševní zdraví poprvé v roce 1992 s cílem šířit osvětu o tématu duševního zdraví a připomenout důležitost péče a prevence duševních onemocnění. Tento den je každoroční příležitostí upozornit na význam duševního zdraví a důležitost péče o naši mysl. Projekt Duše nade vše se k této příležitosti připojuje a připomíná, že péče o duševní zdraví by měla být součástí každodenního života a součástí naší rutiny jako třeba čistění zubů. V posledních letech jsme svědky vzrůstajícího počtu lidí trpících různými duševními onemocněními. Tento trend lze přičíst několika faktorům. Moderní technologie a sociální média často zvyšují pocity izolace, stresu a srovnávání se s ostatními, což může přispět k psychickým potížím. Rychlé tempo života, pracovní tlak, ekonomické nejistoty a osobní problémy dále zhoršují situaci. Nedostatek sociální podpory a porozumění může komplikovat proces zotavení. Genetické predispozice, chemické nerovnováhy v mozku a různé životní okolnosti hrají klíčovou roli v rozvoji duševních onemocnění. Přestože se povědomí o těchto problémech zvyšuje, stigma stále brání mnoha lidem v hledání potřebné pomoci, což podtrhuje nutnost otevřené diskuse a podpory v oblasti duševního zdraví. Duševní zdraví není samozřejmost Duševní zdraví ovlivňuje to, jak myslíme, cítíme a jednáme. Ovlivňuje naše rozhodování, zvládání stresu a budování vztahů. V průběhu života se můžeme setkat s různými výzvami, které nás mohou přetížit a narušit naši duševní pohodu. Právě proto je důležité zaměřit se na prevenci a včasnou pomoc. Co můžeme udělat pro své duševní zdraví? Péče o duševní zdraví může mít různé podoby – od pravidelného odpočinku a zdravého životního stylu až po hledání odborné pomoci, pokud ji potřebujeme. Je důležité zbavit se stigmatizace spojené s duševními obtížemi a neváhat si říct o pomoc, a o to se snažíme i v našem projektu – pomoci těm, kteří uvízli nejenom ve své hlavě. Projekt Duše nade vše právě nyní přichází s druhým krokem, který je věnován tématu: Co dělat, když zjistíte, že k cestě za vlastním duševním zdravím budete potřebovat pomoc psychologa. Proto neváhejte a ponořte se do podcastů a videí, které jsme pro vás na toto téma připravili. Duševní zdraví je základem pro šťastný a vyrovnaný život. Není to něco, co by se mělo přehlížet nebo podceňovat. Duše nade vše je heslo, které bychom si měli připomínat nejen u příležitosti Dne duševního zdraví, ale každý den. Za tým Duše nade vše Jarmila Levko
Vítejte! Proč je duše nade vše?
Duše nadevše aneb staráme se o duševní zdraví – to je téma, do kterého jsem se pustila pod hlavičkou STAN pro mladé. Duševní zdraví totiž vnímám jako úplně základní předpoklad k dobrému a spokojenému životu. Jistě je řada dalších témat, které trápí mladé lidi – jako dostupné bydlení, úroveň vzdělávání a podobně, ale přece jen duše je nade vše! Mému synovi a mé dceři je devatenáct let a tak mohu pozorovat na nich i jejich spolužácích, že tato generace to nemá úplně jednoduché. Pandemie covidu zpřetrhala na čas sociální kontakty, k tomu vnímám velký tlak na výkon a velká očekávání od rodičů či od náctiletých na sebe sama. Zkrátka život se stal jednou velkou soutěží, kolbištěm v boji o úspěch. Ale každý přece nemůže být doktorem, mistrem světa v hokeji nebo třeba prezidentem. Navíc ani úspěch nezaručuje duševní pohodu, ba naopak. Exponovaná zaměstnání bývají velmi stresová. A tak by si každý, nejen mladý, člověk měl položit otázku, co je vlastně pro něj v životě důležité. Ambicí projektu Duše nade vše je pomoci (nejen) mladým lidem pečovat o své duševní zdraví. Pustily jsme se do něj s mojí kolegyní Eliškou Vetýškovou s velkým nadšením a věřím, že si najde své publikum. Eliška je z mladé generace, na kterou cílíme především a je tak pro mě zárukou, že obsah bude mladým lidem srozumitelný. Děkuji také za spolupráci psychologovi Martinu Sedláčkovi. Natáčení podcastů s ním je pro mě inspirativní i zábavné. Věřím, že rámci připravovaných programů budou mít zájemci možnost setkat se s ním také osobně. Přála bych si také, aby projekt Duše nadevše pomáhal k propojení generací (zejména rodičů a dětí) a snadnějšímu porozumění mezi nimi. Věřím, že mladí lidé jsou klíčovou součástí společnosti a zaslouží si plnohodnotný, perspektivní a naplněný život. Proto je nezbytné, abychom jim poskytovali dostatečnou podporu v oblasti duševního zdraví. A pokud si byť jediný rodič díky naší aktivitě uvědomí, jak důležitá je jeho podpora, má to smyl. Duše nadevše: O co vlastně jde? Projekt Duše nadevše se zaměřuje na poskytování informací o duševním zdraví na těchto webových stránkách www.dusenadevse.cz. Prostřednictvím sedmi milníků vás provede spletitými zákoutími tohoto tématu. Pomocí jednoho kliknutí se dostanete na podcasty s psychologem i mladými lidmi, kteří si sami prošli problémy s duševním zdravím, dále se dostanete k článkům, videím, pozvánkám na kulaté stoly nebo aktualitám v oblasti duševního zdraví. Projekt Duše nadevše spolupracuje s organizacemi Nevypusť duši a Anabell, které také pomáhají mladým lidem k cestě za lepším stavem duševního zdraví. #starameseobudoucnost Za tým Duše nade vše Jarmila Levko & Eliška Vetýšková